Proč zdražují potraviny, když inflace klesá?

Inflační index, který ČSÚ zveřejňuje každý měsíc, měří průměrný pohyb cen napříč stovkami kategorií — od nájmů přes pohonné hmoty až po elektroniku. Pokud ceny aut a energií klesají rychleji, než rostou ceny potravin, souhrnné číslo inflace klesne, i když v obchodě platíš víc za máslo nebo chleba. Právě to se v České republice děje od druhé poloviny roku 2023. Energie zlevnily v důsledku normalizace velkoobchodních cen plynu a elektřiny po energetické krizi, ale potravinový řetězec reaguje pomaleji a s větším zpožděním. Zemědělské výrobní náklady — krmiva, hnojiva, pohonné hmoty pro zemědělskou techniku — se promítají do cen potravin s odstupem šesti až dvanácti měsíců od původního šoku. To vysvětluje, proč supermarketová cenovka za jogurt nebo vejce klesá pomaleji, než by naznačoval celkový inflační index.

Druhý faktor je struktura trhu. Zpracovatelský potravinářský průmysl v ČR je relativně koncentrovaný — velcí výrobci a obchodní řetězce mají vyjednávací sílu, která zpomaluje přenos poklesu vstupních nákladů do maloobchodních cen. Výrobci, kteří si v roce 2022 sjednali dlouhodobé kontrakty na suroviny za vyšší ceny, tyto závazky splácejí ještě v roce 2024. Retailoví zákazníci to pociťují jako lepivost cen — ekonomové tomu říkají „downward price stickiness“. Co z toho plyne pro domácí rozpočet? Reálné mzdy v ČR od konce roku 2023 opět rostou, takže kupní síla se zlepšuje — ale ne rovnoměrně. Domácnosti s nižšími příjmy vydávají na potraviny vyšší podíl svého rozpočtu, a proto je pro ně stagnace potravinových cen na vysokých úrovních citelnější než průměrný inflační index naznačuje.