Jak funguje trh práce, když jsou skoro nulové nezaměstnanosti?

Míra nezaměstnanosti v ČR se pohybuje kolem 2,5–3,5 %, což je podle mezinárodních srovnání téměř plná zaměstnanost. Ekonomové označují situaci, kdy prakticky každý, kdo chce pracovat, pracuje, jako „tight labor market“ — trh práce, kde je nedostatek pracovní síly. V takové situaci by klasická ekonomická teorie předpokládala rychlý růst mezd: zaměstnavatelé soutěží o omezený počet pracovníků a nabízejí vyšší odměnu. V České republice ale mzdový růst v letech 2021–2023 zaostával za inflací, takže reálné mzdy fakticky klesaly. Jak to vysvětlit? Zaprvé, nízká nezaměstnanost neříká nic o kvalitě pracovních míst. Velký podíl české pracovní síly je zaměstnán v průmyslové výrobě s nízkou přidanou hodnotou, kde je mzdový tlak strukturálně omezený globální konkurencí. Zadruhé, kolektivní vyjednávání v ČR je slabší než ve srovnatelných ekonomikách střední Evropy — odborová pokrytí jsou nízká a sektorové dohody výjimečné.

Od roku 2024 se situace začíná měnit. Minimální mzda vzrostla na 18 900 Kč hrubého měsíčně a vláda avizuje další úpravy vázané na průměrnou mzdu. Reálné mzdy se vrátily do mírně kladného teritoria. Přesto strukturální napětí přetrvává: demografický vývoj znamená, že aktivní pracovní síla v ČR bude do roku 2030 klesat, pokud nebude kompenzována vyšší produktivitou nebo řízenou pracovní migrací. Podniky v Pardubickém kraji, kde je průmyslová základna silná, to pociťují jako chronický nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků — zejména v elektrotechnice, strojírenství a logistice. Trh práce tak není homogenní: pro pracovníka s odbornou kvalifikací je situace příznivá, pro pracovníka bez kvalifikace zůstává složitá, i když formálně práci má.